O co vlastně jde? A jak si užít 10 dní po Evropě za 2500 korun?
Letní X-Challenge je desetidenní stopovací závod, kde vůbec nejde o vítězství, ale o zážitky. Hrací plocha je celá Evropa, kde je 100 checkpointů, a u každýho nějaká výzva ke splnění. Zároveň je tu hromada dalších obecných výzev, který se dají plnit kdekoliv. Budget na celou akci je 100€ teda 2 500 korun na osobu, a kdo chce utratit víc peněz, tak si je musí cestou vydělat.
Náš tým vyhrál v kategorii „Teplý chcanky“, ale fakt nevím proč. Celou dobu jsem dohlížel na to, aby pivo mělo správnou teplotu…😀
Závod jsem každej rok sledoval, ale jet ho mě nikdy úplně nelákalo. Změna přišla letos (2024) na xchallengáckým plese, kde jsem si řekl, že vlastně nemusím jet podle nějaký šablony, ale můžu si to celý udělat po svým. A taky že jo.
Našemu týmu se třeba povedlo minout úplně všechny checkpointy. Nejdřív jsme na ně vážně mířili, ale když se nám povedlo profrčet okolo druhýho, tak jsme si řekli, že by vlastně byla docela prdel, žádnej netrefit a udělat si vlastní checkpointy…😀
Od začátku jsem věděl, s kým pojedu, ale jak už to bejvá, tak se musí vždycky něco posrat, takže mi před startem odpadla parťačka. Na poslední chvíli jsme dali dohromady tým s Terkou, se kterou jsme se viděli jednou, týden před startem a prohodili spolu asi tak deset vět…😀. Doufal jsem, že se cestou nezabijem…, ale co tak max se rozdělíme. Nakonec se ukázalo, že jsme si sedli jak prdel na hrnec, vlastně jsme ani na minutu nezavřeli hubu. Obzvlášť se mi líbilo, že jsme si mezi sebou hráli celou dobu yesmana na piva 😀.
Den před startem byl seznamovací předfestival v Praze na Štvanici. Hned na začátek jsem si tam zkusil surfování na Vlnách Štvanice. Byla to prdel, i když moje rovnováha byla asi na úrovni Miloše Zemana při otevírání korunovačních klenotů…😀.Taky mi během večera někdo ukradnul krosnu, ale když zjistil, jak je těžká a je v ní jen oblečení, tak jí zahodil do křoví o sto metrů dál 😀.
Před startem jsem se vyspal do růžova v hamace přivázaný k lampě na parkovišti. Ranní pohledy procházejících Pražáků byly k nezaplacení. Pak už jen dopolední rozcvička na baru a mohlo se startovat. Hned na začátku jsme vyfasovali pouta a první celodenní úkol – v týmu se k sobě připoutat a být tak až do půlnoci. No byl to zajímavej seznamovací den, když jsme spolu chodili i na záchod…😀
Se stopováním jsem měl jen minimum zkušeností, předloni (2022) jsem jel jednodenní stopovací akci po ČR a předtím jsem zvednul palec jen na cestách, když nebyla jiná možnost. Moc jsem teda vlastně nevěděl, do čeho to jdu, ale hned od první chvíle to šlo úplně samo a vlastně mi na tom nepřišlo vůbec nic divnýho. Možná to bylo tím, že jsme nepodcenili start na baru…😀
