Včera večer jsme se lehce ovíněni rozhodli v rámci tréninku povídat v anglickém jazyce. Rozhovor se však stočil k osobním tématům a tak jsme v průběhu večera museli přepnout zpět do češtiny a pokračovali až do ranních hodin. V rámci týmu jsme si v podstatě cizí a možná že právě to je na tom jednodušší a osvobozující – otevřít se někomu koho nevídáme každý den běžného života.